We'll throw stones into windows! Who will stop us?

16. dubna 2011 v 19:24 | Redhead |  o nesmrtelnosti chrousta
To je teda den.
Sobota.
A já zase sedím doma a nedělám nic moc užitečného. A jestli někdo považujete úklid za smysluplnou činnost, obdivuji vás, ale podle mně je to jenom zbytečné koplikování mého už tak komplikovaného chaosu v mém pokoji. Ačkoli v dnešní době už je tohle spíš fráze. Jsme generace chaosu. Woohoo.

Copak nemůže být mezi ženou a mužem přátelství,
kde není nikdo nic dlužen?
Prostě jen prosté spříznění duší,
aniž by kdokoli cokoli tušil!

Jsem prostě poetická duše. Suše.


A dnes jsem udělala podstatý krok k dospělosti.
Pokusila jsem se poprvé v životě uvařit oběd a né tak, že rozbalim zmraženej polotovar, šoupnu to do hrnce a nastavim na minutce 10 minut.
Dneska jsem se toho kuřete fakt dotkla. Strašidelný.

Ale já stejně vim, že tohle vás nezajímá a chcete vidět můj duševní striptýz.
Zloději soukromí!

Tak teda dobře.
Řekli jste si o to!

Píšu si s D. Další boy v mim pošahanym životě. Našel si mně na fejsbúku, že s námi byl na lyžáku. Pamatuju si ho. Z posledního večer. Konkrétně z chvíle, kdy měl ruce zaměstnané ošmatáváním všech holek kolem. Divnej fotbalista to je.
Každopádně už do mně asi 3 dny hustí, jak jsem roztomilá a jak on je dokonalej a tak podobně.
I přes to je docela roztomilej.
Včera už jsem vážně myslela, že se z něj ale ... zbláznim. Když se odhlásil, fakt jsem byla na jednu stranu ráda, že už ho nemusím tentokrát posílat do hajzlu, protože já z facebooku odcházim vždycky dost rychle. A v tu chvíli se přihlásil T.
Tak si říkám, dobrý Rudohlave, vlastně už nemáš co ztratit. Tak jsem mu napsala, protože teď už je mi opravdu všechno jedno.
A najednou mi přišel, i přes ten studenej monitor strašně milej.
Strašně milej!
A zase mi trochu chyběl.
A než se odhládil, tak jsme se ani nerozloučili. To mně trošku naštvalo, že mi ani neřekne čau, ale na druhou stranu jsem to možná párkrát udělala taky. Ale ne schválně.

A můžeme se jen dohadovat o chuti života v celibátu.

LOL

Jsem trošku zametná kvůli všemu.
Kvůli tomu kdo jsem, kdo bych chtěla být a tak.
Moc přemýšlení mi taky nahání hrůzu...



Chci jít do DOXu.
A chci jí t zítra na code:mode! Doporučuju! Loni to bylo dokonalý!
Sbohem!

Váš Krutimír.
 


Komentáře

1 jeanny jeanny | Web | 16. dubna 2011 v 22:17 | Reagovat

já to riskla jen kvůli tomu že mi mamka stejně musí napsat omluvenku za čtvrtek, tak tam pak jen dopíšu datum.. jednoduché :D

2 Sayuri Sayuri | Web | 17. dubna 2011 v 13:31 | Reagovat

Gratuluji k vaření! Teď už zvládneš všechno. :D
Jestli je to typ fotbalisty - buzíčka, tak bych asi přestala mít zájem po dvou větách, ale pokud je to takový ten fotbalista v normě, tak proč ne... Ne, že by mě přesvědčilo to, jak osahával všechny kolem, ale OK. :D
Často se odhlašuji a neřeknu čau. Sice to je většinou omylem, ale to se taky počítá...

3 Bow Bow | Web | 17. dubna 2011 v 14:11 | Reagovat

Gratuluji. Já bych neuvařila ani těstoviny..Maxmálně tak zalít si čínskou polévku a usmažit si chleba ve vajíčku.. :D
Fotbalisti..všichni si o sobě myslí, jak jsou dokolaní a přitom je to úplný opak. Pamatuji si, jak mi to už lezlo na nervy. To bylo samé JÁ JÁ JÁ. Egoismus..:/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.